Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duchovní promluvy II.

Duchovní promluvy II.

 

Duchovní promluvy

©

Lež

 

Každý lhář si myslí, že jeho lež nebude objevena, protože je chytřejší jak druzí. Ale jak se říká, lež má krátké nohy a daleko nedojde. Nejhorší na tom je, že neubližuje jenom druhým, ale nejvíce sám sobě! Co vysílá, se mu vrací a on prožívá to, co zosnoval druhým, mnohem horším způsobem. Pak je zbytečné ptát se „PROČ?“

 

Zástupný problém

 

U některých klientů se stává, že řeší tzv. „zástupný problém“. To znamená, že si nechtějí přiznat skutečnou příčinu problému, kterou si pečlivě ukrývají a chrání před otevřením a za nic na světě si ho nechtějí připustit. Objeví se teprve tehdy, až budou na tu chvíli pravdy dobře připraveni, což někdy trvá i roky! Do té doby jim nemohu pomoci a ani oni nemohou jít cestou pravdy a ulevit si.

 

 

Vztah

 

    Jste ve vztahu spokojení sami se sebou? Tak je váš vztah funkční a společně sdílíte.

    Nejste ve vztahu sami sebou a necítíte se spokojeni? Uspokojujete potřeby převážně druhých na úkor svých, což se odráží ve spokojenosti, klidu a pohody ve vztahu k sobě samým.

    Prvotně uspokojujte svoje potřeby a skrze vaši spokojenost budete dávat i druhým nezištně a s láskou, bez podmínek. V opačném případě očekáváte, že se vám dostane zpět, co dáváte, a když se tak nestane, jste zklamaní, smutní a vztah okamžitě směřuje ke konci. Není to však jenom vina partnera, či druhých, nýbrž vaše.

 

Komunikace ve vztahu

 

Ve vztahu je nejdůležitější vzájemná komunikace. Pokud se konflikty a nedorozumění změní v získání nadvlády nad partnerem. V získání moci: kdo je silnější, lepší a umí lépe obhájit (i nesmyslně) svoji vlastní pravdu, přestože ji nevidí z nadhledu a je nevědomý - vztah přestává být funkční a začíná pomalu směřovat ke konci, pokud ještě tu nějaký vztah je, a nejde o vzájemnou závislost, či přílišnou přizpůsobivost na partnerovi, či jiný důvod k setrvání.

Bezpodmínečná láska a pravda

 

    Na duchovní cestě se učíte mít se rádi a být šťastní a spokojení, o nic jiného tu nejde! K tomu vás vedou duchovní zákonitosti, které učí všichni Mistři a Mistryně, a tou nejdůležitější je bezpodmínečná láska a pravda.

    Kdo se má stále rád podmínečnou láskou, podléhá iluzi a klamu, že již je duchovní, protože nevidí, neslyší a necítí opravdovou radost ze života, podléhá strachu a lžím o tom, „kdo je“! Spokojí se s málem a s tím, že si sám ve své mysli vytvoří „duchovní svět“, bohužel není to pravda je „pseudoduchovní“ a klamný!

 

Vlastní vůle

 

    Pokud neustále prosazujete svoji svobodnou vůli, přicházíte o štěstí, spokojenost a radost ze života. Změnou k rovnováze se vám vrátí vše, čeho jste se tím zřekli a vrátíte se domů k Božímu vědomí si svojí přirozenosti, ke svému zdroji.

 

 

Vina

    Problémy mezi sebou máme okamžitě začít řešit ve prospěch obou dvou, nikoli hledat viníka, kdo je zapříčinil. Tak vznikají konflikty, hádky a nenávist. A nepřinese vám to nic, jen trápení, pocity viny a ztrátu času.

 

 

Ne - ano

Pokud někdo řekne: „ NE, anebo ANO“, berte to tak, jak si to dotyčný přeje. I když víte, že to není upřímné, nesnažte se to zvrátit, nebo ho přemlouvat, jen řekněte svůj názor. On sám ví, co chce. Pokud to neví, sám by měl na to přijít, co je pro něj nejlepší v daném okamžiku tady a teď. To je cesta sebepoznání skrze vlastní zkušenost.

    Sami pak dodržujte totéž, a pokud něco řeknete, stůjte si za svým a dejte druhým najevo, že je to vaše rozhodnutí, vaše zkušenost a váš život a nenechejte se zvyklat. I špatná zkušenost je zkušenost, díky níž se následně můžete změnit. Pokud budete dělat jenom to, co řeknou druzí, nebudete sami sebou, nepohnete se duchovním směrem výš a ani si nevychutnáte život.

 

 

Mysl

Samotná podstata mysli je klam a iluze jejích naučených vzorců. Mysl si „myslí“, že je chytrá a inteligentní a všechno ví, přitom je to opak, její informace v programu jejích vzorců jsou naučené a přehrávají se stále dokola, takže prožíváte stále stejné problémy, utrpení, zklamání a prohry. A když na něco přijdete, tak to změníte do opačné polarity a děje se totéž, opakují se stále stejné vzorce, jen v opačné polaritě. A navíc, pokud si myslíte, že všechno víte, tak se nemůžete ani pohnout dál, protože zde se vědění týká otázky: kdo jste a to z pohledu mysli není možné zjistit, to je možné pouze prožít na konci duchovní cesty, pokud jí vezmete její nadvládu.

    Jste nevědomí, protože právě mysl vám nedovolí, abyste se měli rádi, protože vám našeptává buď: že je to sobecké, případně: že vy můžete všechno v rámci sebelásky. Mysl nezná duchovní zákonitosti a ani vám je nedovolí dodržovat, protože se bude držet svých pravidel a těm věří, čímž si uzavírá cestu skutečné víře. Proto je tak těžké vydat se na duchovní cestu víry, přepnout svůj život na autopilota intuice, protože vás mysl neustále klame a stahává dolů.

    Myslí si, že má velikou moc, přitom z toho vzejde pouze „ne-moc“. Omezuje vás a brání vám žít život naplno, přitom vaše limity jsou mnohem výš a dál, než si ona dokáže představit.

    Vzít nadvládu mysli znamená vrátit se zpět ke svému zdroji bezpodmínečné lásky, k intuici, která je ve vás stále, jenom jste se jí uzavřeli právě kvůli svobodné volbě a vůli, kterou představuje právě vaše mysl, myšlenky, které jsou blokádami na vaší cestě životem. Přitom tu vůbec nejde o svobodnou volbu, je to volba z nabízených vzorců, které jsou naučené a přijaté od druhých lidí, které jste přijímali mnoho miliónů a tisíců let vaší karmické pouti duše.

 

 

Dokonalost

    Čím více dáváte druhým najevo, jak jsou nedokonalí, jaké dělají chyby, jak se mýlí, tím více skrýváte svoji nedokonalost, chyby a omyly, které si nechcete přiznat.

 

Výřečnost

    Pokud vás někde nepustí ke slovu a nenaslouchá, protože si myslí, že jedině on ví nejlépe všechno o životě, nemůžete mu pomoct, ani nikdo jiný.

 

Mysl

Samotná podstata mysli je „myslet“ a mysl zapojovat do bytí už znamená: omezení, ovládání a život v klamu a iluzí, nikoliv v realitě.

    Duchovní cesta vás vede „za mysl“ k bytí, uvědomění si sama sebe, ke svobodě a prožívání reality: vidím, slyším a cítím to, co JE! Nikoli k tomu, co si „myslím, že je“! Tento rozdíl bohužel nevědomí lidé zatím nepobírají, proto je jejich život omezován z vnějších vlivů, jejich nerovnováhou, necelistvostí a neharmonií v sobě samém. Pochopením teprve přijímáte realitu, takovou, jaká je, bez ovládání starých vzorců mysli.

    Myšlení je povrch, duchovní cesta sebepoznání vás vede pod povrch k Božímu vědomí – intuici, která přináší teprve skutečné bytí ve svém středu, napojením se na svůj duchovní zdroj.

 

Soudy

 

Když někoho soudíš, uvědom si, že tvůj úhel pohledu je jenom tvůj a tvoje rada není pro něj, ale je pouze pro tebe. Druhého vnímáš skrze sebe, svoje myšlení a svůj život. Pokud jsi na duchovní cestě, tak vše vidíš, slyšíš a cítíš skrze svoje dosažené vědomí si sama sebe. Tak raději nesuď a neraď, ale přijmi to, že každý myslí, mluví a jedná na základě „svého nejvyššího vědomí a svědomí“, na což má právo, stejně jako ty.

 

Tíha

 

    Buďte přijímající a přijímejte všechno takové, jaké to je, protože ono to bude existovat i tehdy, když se kvůli tomu budete trápit a rozčilovat. Tím si jenom ubližujete.

    Nechte být všechno, co nemůžete změnit a změňte to, co můžete. Nepřijetím si zbytečně tvoříte problémy a zatěžujete si ramena a bedra, která vás pak bolí tíhou vašich problémů, které nesete nejen za sebe, ale i za druhé a celý svět. Nemůžete nést na svých bedrech problémy druhých a světa, protože je jako jedinec nemůžete vyřešit. Vyřešte nejdříve ty svoje a pak přispíváte k řešení i druhých a světa díky kolektivnímu vědomí. Jana Holčová

 

Očkování

 

    V dnešních dnech se objevuje nový celosvětový problém: očkování proti covidu 19. Stejně jak rozporuplné názory byly na nošení roušek a všechna proticovidová opatření, stejnou reakci už nyní způsobuje očkování. Už se ozývají hlasy, jestli je dobré a bezpečné se nechat očkovat, anebo ne. Je to samozřejmé, protože žijeme ve světě polarity a v tomto období se nejvíce projevuje nerovnováha většiny lidí a jejich nevědomí si sama sebe a duchovních zákonů, které tu byly pošlapány a dlouhé roky nebyly nikým učeny.

    Indicky duchovní Mistr Osho říkal, že celý svět je nemocný „nevědomím“ a já symbolicky podotýkám, že se toto nevědomí vtělilo do „covidu 19“, aby lidem připomnělo jejich zapomenuté „lidství, lásku a všechny další zapomenuté duchovní zákonitosti“.

    Duchovním zákonem je, že pokud je člověk nevědomí, tak nad jeho životem má moc karma a mysl (myšlenka, slovo, čin) a veškeré příčiny nemocí a neštěstí z nich nevědomě vyvěrají. To znamená, že takový jedinec nemá moc ani sílu nad svým životem a nemůže ho ani vědomě řídit. Nevědomě si pořídí nemoc a pak je závislý na lékařích a lécích, aby se z toho dostal.

    Výjimkou jsou duchovní bytosti, které už nejsou nevědomé, ale duchovně evolučním vývojem se dostali do nadvědomí si svého bytí a otevřeli si svoje energie do nejvyšší možné úrovně 10 hlavních čaker. Ti mají svůj život ve svých rukou a vědomě si ho již tvoří. Tito duchovní jedinci si nemoc nejen nepřitáhnou, ale mohou pomoci i druhým, s jejich duchovní cestou, aby se dostali na jejich úroveň, očistit je, aby si také tvořili svůj život k vědomé pomoci.

    A tady se dostávám k odpovědi na otázku, zda očkovat anebo ne. Ti lidé, kteří nejsou duchovní a žijí na základě karmického programu z podvědomí „nevědomě“, nemají šanci vědět, zdali je nemoc potká, nebo jim očkování ublíží, nebo ne, toto vědí pouze duchovní Mistři. Duchovní Mistři a duchovní vědomé bytosti mají schopnost si svůj život tvořit a stvoří si svoje zdraví, aniž by potřebovali pomoc zvenčí. Pouze oni si mohou dovolit nebýt očkováni, pokud to tedy nebude nařízeno vládou. Oni již mají svoji karmu očištěnou, anebo si ji umí očistit, jsou věřící a toto je víra – že si dokážou cokoliv stvořit sami – nemoc i zdraví, zcela vědomou cestou. U ostatních je to sázka do loterie. 

    Přesto preferuji očkování, jelikož vím, jak nám v minulosti pomohlo zbavit se nebezpečných a smrtelných nemocí. Určitě negativní následky nebudou tak časté, jak to bylo také v minulosti, ale to záleží na víře každého z vás a vaší karmě. S tím vám mohou někteří duchovní (nikoli církevní, nýbrž terapeuti) pomoci. Uvědomte si, že jenom vy zodpovídáte za svoje zdraví a svůj život, nikdo jiný, přesto je dobré vědět, kdy máte pomoc přijmout a kdy nikoliv, s ohledem k vaší karmě, která je vám skrytá.

 

   

Prožívání svojí hodnoty

 

    V okamžiku, kdy slovy sdělíte: kdo jste, si přitáhnete "opak", abyste měli možnost pocítit hodnotu svého rozhodnutí.

V případě, že zareagujete negativně a emocionálně, nejste v rovnováze a je třeba aspekt, který to způsobil změnit.

 

Prohra

 

    I když prohrajete, buďte v pohodě, aspoň jste pro to něco udělali. Je to lepší než se potom trápit, že jste to neudělali. S myslí druhých (egem) duše (láska) nemá šanci se ztotožnit, ale ona si je vědoma svojí hodnoty a skutečné pravdy.

 

 

 

Nevědomí

 

    Není nic horšího, než naslouchat a poslouchat pseudoduchovní, kteří si jenom něco přečtou, nebo projdou několika kurzy a dojdou k „vědění“. Těm pak ve svém nevědomí „utekl skutek“, čímž ubližují sobě a druhým, protože potlačují pravdu a žijí stále ve lžích, klamu a iluzích o tom: kým jsou. Jsou stále v mysli a jejich program je naviguje stále stejně, jenom oni dělají, co se dělat má a potlačují svoji přirozenost.

 

Být sám sebou

 

    Říká se, že člověk má být „sám sebou“, aby byl spokojený a šťastný. Mnozí ale nevědí, jak si to vysvětli a chápou to naprosto chybně. Není pravda, že máte stále dokola opakovat stejné vzorce myšlení a staré návyky, díky nimž svoje negativní myšlenky potlačujete a následně reprodukujete jako, že se nic nestalo.

   To jenom znamená, že žijete ve lži, klamu a iluzích. Potlačování pravdy je ještě horší, než podívat se přímo pravdě do očí. Pokud si přiznáte, že něco není v pořádku, už jste udělaly první krok k nápravě a můžete provést změnu a dostat se ke svému Já – blíže k sobě. Pokud ne, bude se stále opakovat stejný program mysli, který vám přináší negativní emoce, špatné nálady, deprese, různé paniky, nemoci i nehody. V takovémto případě vám nepomohou ani léky, ani ti nejlepší lékaři, protože příčina je hluboko ve vaší duši, která je nemocná, protože ji rozežírají (nejvíce v podobě rakoviny) vaše lži, klamy a iluze o tom, kdo jste, protože v tomto případě NEJSTE SAMI SEBOU.

    „Vy jste bezpodmínečnou láskou“, vaše podstata je Boží láska a ta si neubližuje, neomezuje, nelže, nevytváří nejrůznější iluze a nežije v klamu, že ego - mysl je Bůh.

Závist

 

    Každý je odborníkem na svoji práci, zaměstnání či nějakou činnost. Ale málokdo ovládá přirozeně svůj život. Jaký pak má smysl být v něčem dobrý, když v životě chybí sám „život“? Člověk nežije, jenom přežívá a ještě si mnohdy vyvinul, a uvěřil iluzi, že je šťastný a spokojený. Druzí mu to věří a závidí. Nemají ovšem co, protože je to jenom maska, která klame nejen jeho, ale i všechny okolo.

 

 

Změna

 

    Měňte svůj život, ne kvůli druhým, ale kvůli sobě. Ne kvůli tomu, abyste byli dokonalí a odpovídali očekávání druhých, ale kvůli svému pocitu lásky k sobě samým, tedy ke spokojenosti, štěstí, radosti ze sebe. Váš pocit spokojenosti a radosti ze života nezávisí na hodnocení druhých, nýbrž na totálním přijetí sebe samých v přítomném okamžiku tady a teď. Jana Holčová

 

Nemoc

 

    Když jste nemocní, neznamená to, že nejdete duchovní cestou. Znamená to, že jste z ní buď sešli a máte hledat cestu zpět, anebo se vaše tělo očišťuje z očisty duše.

    Člověk na duchovní cestě si je vědom, že se má rád, je v lásce, i když je nemocný, což se projevuje tak, že se za to nekritizuje, nesoudí a všeobecně se nezdržuje odsuzováním sebe a druhých (lékařů). Hledá duchovní příčinu nemoci a věnuje svoji energii a veškerou pozornost svoji tělesné schránce, aby došla k uzdravení nebo regeneraci. A i když padne do sebelítosti, neodmítá jí, ale neutápí se v ní déle, než je třeba. To je rovnováha a sebepřijetí v praxi.

 

Smysl života

 

    Smyslem života, je život sám. Žít znamená být sám sebou. Být sám sebou znamená uvědomovat si, že „JÁ JSEM BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA“, což je můj zdroj bytí. A být bezpodmínečnou láskou znamená přijímat sám sebe i druhé „bez podmínek“. Docílit stavu bez podmínek je duchovní cesta sebepoznání, kdy se učíte dodržovat duchovní zákonitosti: rovnováhu, harmonii, celistvost a jednotu Boží – těla, duše a ducha. Uvědomovat si, že jedině „Já jsem zodpovědný/á za svůj život“ a co si stvořím, to si také prožiju a odžiju, a nikdo jiný nemůže za moje myšlení, slova a činy (karmu). Uvědomovat si, že pokud jsem něco stvořil/a, co vidím jako špatné, mohu zase změnit, abych to viděl/a, slyšel/a a cítil/a jako dobré.

    Celý život máte ve svém podvědomí, odkud se vše vynořuje a pokud ho neotevřete a nedostanete se do nadvědomí, tak ani nevíte, co jste si stvořili a tím pádem viníte druhé. Je to začarovaný kruh, z něhož není úniku, dokud neznáte „návod na život v podobě jeho duchovních zákonitostí“. Můžete všechno vědět a znát, to ale nestačí, dokud to neumíte předat do praxe každodenního života a nepřestanete věřit klamu a iluzím, lžím naprogramovaným ve vaší mysli – v podvědomí. Mysl je dobrý sluha, ale zlý pán. Řešením je, aby se stala vaším sluhou a předali jste svůj život do moci intuice – Božího nadvědomí.

 

Výchova

 

    Jsou lidé silní, ale i slabí duchem. Ti silní si z ničeho nic nedělají, prostě jdou dál a žijí. Ti slabší, bohužel, podléhají snadno svému trápení a padají na psychické dno, protože je blokuje vina a strach, duchovní jedy. Jsou v něm tak zabředlí, že odvážit se k sebeobraně je mnohdy pro ně nemyslitelné, a proto se utíkají k nemocem, nehodám, sebevraždám a smrti. Jejich záměrem je utéct před vším, čemu nedokážou čelit a myslí si, že nemají duchovní moc, ani sílu něco změnit.

    Věří tomuto klamu a iluzi, protože tak byli rodiči vychováváni, aby byli snadno manipulativní a přizpůsobovali se jejich přáním a preferencím. Myslí si, že jedině oni vědí, co je pro ně nejlepší a vůbec neberou v úvahu, že tomu nemusí být vždy. Mnohdy rozhodují za děti až do dospělosti a neberou v úvahu jejich svobodnou volbu a přání, která mohou být odlišná.

    Nevědomě pak rodiče ubližují svým dětem na celý zbytek života, pokud se oni sami nevymaní z této připoutanosti, starých myšlenkových vzorců a omezujících pout. Každý je strůjcem svého života a nelze nikoho vinit, vždy záleží na prioritách jedinců a jejich duchovní vyspělosti.

 

Hranice a limity

 

    Každý z vás je strůjcem – stvořitelem svého života a rovněž za něj, jedině on sám, zodpovídá.

    Zodpovědnost přednostně za svůj život vám dovoluje mít svoje limity a hranice, které nedovolí druhým vás využívat, zneužívat a manipulovat s vámi, k jejich pohodlí a prospěchu, tedy proti sobě.

    Proto je v životě důležitá rovnováha polarit a její druhá strana. Jakmile si necháte všechno líbit, je vašim problémem, že se neumíte bránit a chránit si svoje limity a hranice. Vždy máte právo druhým tyto limity a hranice vymezit, aniž byste si nechali ubližovat, protože tím jim neubližujete, pouze jednáte v rámci „sebelásky“. Je hříchem si nechat ubližovat na úkor druhých.

 

Ocenění

Někteří lidé se tváří a předvádějí všem, jak jsou silní a všechno zvládají. Nakládají si na sebe stále větší zátěž a očekávají od druhých uznání. Obzvláště jim záleží na ocenění od svých nejbližších: rodičů, dětí, manželů, partnerů atd. Pokud toto uznání nepřichází, tak si nakládají ještě více, dokud jim tělo, nebo mysl, případně obojí řekne: „STOP!“

    Dneska se tomu říká „vyhoření, nebo panické ataky, atd“. Všechno, co člověk dělá, má dělat sám pro sebe, nikoli pro druhé a jenom pro peníze. Každý by se měl naučit ocenit a docenit sám sebe a neočekávat pochvalu od druhých, ani od svých milovaných. Každý by si měl užívat a vychutnávat každý okamžik svého života s veškerou jeho krásou bytí, s tím, co momentálně přináší a

vidět, slyšet a cítit ve všem to dobré.

    Hodnotí-li vás druzí a pomlouvají, vidí a hodnotí pouze sami sebe, pro ně jste pouze zrcadlo a není třeba to brát tragicky. Neplatí to pouze v případě, že je již někdo duchovním Mistrem, ti vás vidí v realitě a v obou polaritách, protože jsou již v rovnováze, harmonii, celistvosti a jednotě Boží.

Rozchod

 

        Když se rozpadá partnerský vztah, moc to bolí. Energie se trhá na kusy, pokud již neumíte s nimi zacházet a nejste nad věcí. V takové situaci je nutné nezapomínat ji stále dávat do rovnováhy, harmonie a celistvosti tvůrčími slovy pozitivního záměru. Zvolte si pozitivní náhled na celou situaci, protože bonusem je nově získaná svoboda.

    Nezapomeňte, že to nemůžete zvládnout, pokud si nevěříte, jste závislí, či připoutaní k partnerovi, nebo tomu, co vám poskytoval. Odpoutejte se!

    Uvědomte si, že i vy máte své přednosti a dovednosti a vždy si dokážete poradit a pomoc, pokud si věříte. A jistě okolo sebe máte přátele, kteří vám pomohou.

    Největší strach mají ovšem lidé ze samoty, ten je nepříjemný, ovšem nemusí zůstat, i ten se dá zvládnout, za předpokladu, že se sami neodstřihnete od lidí a veškeré pomoci.

    Rovněž pamatujte na to, že za lásku není zodpovědný partner, ani nikdo druhý, protože lásku máte ve svém nitru, láska je váš duchovní zdroj bytí, odkud čerpáte, pakliže jste na něj napojeni.

 

Harmonie

 

    Rovnováha vás zbavuje strachu a harmonie vás vede k vnitřnímu klidu, míru a usmíření jak se sebou, tak i s druhými.

    V dnešních dnech tyto priority mnoha lidem chybí, proto není tak běžné, jako dříve, se sdružovat do nejrůznějších skupin ve společnosti, kde vládne smír. Lidé jsou více individualizováni a prosazují jenom svoje priority, čímž od sebe odrazují druhé, místo toho, aby se sladili a přijímali i názory druhých, aniž by je uráželi, ponižovali, odsuzovali či pomlouvali. Každý je jiný a neznamená to, že je špatný, jenom má jiný náhled na danou situaci, či věc.

    Od toho je komunikace, aby došlo k tolerantní a oboustranné dohodě, kdy budou obě dvě strany spokojené, což není možné bez rovnováhy a harmonie na obou stranách.

    Místo toho se objevil nový jev, kdy se lidé uzavřou do svých rodin, bytů a domů a soused nezná souseda, a ještě k tomu si dělají zle a naschvály. Vládne tu strach, napětí a nejrůznější negativní energie, které nedovolí dané komunitě žít v souladu a užívat si plného života.

 

Tajemství

 

    Největším a nejnebezpečnějším blokem jsou některá tajemství, která jsou uzavřená v podvědomí a člověk je odmítá otevřít a řešit, protože se bojí, viní se za něco, anebo se stydí. Přitom řešení na duchovní úrovni existuje, jen najít dobrého terapeuta a jemu to říci a rovněž to vyřešit na osobní, duchovní úrovni přijetím rovnováhy a odpuštěním.

    Někteří jedinci toto odmítají a v nejhorším případě právě kvůli tomu dojdou k vyhoření, panickým atakám, anebo onemocní, nebo dokonce umírají, protože je toto tajemství uvnitř rozežírá, což se projeví i v těle rakovinou.

    K jeho otevření je třeba odvaha, kterou většinou mají tito lidé potlačenou, protože si myslí, že když daný problém potlačí, tak neexistuje, což je jejich největší omyl.

 

Nepřátelství

 

    Prvním duchovním zákonem je sebeláska, to znamená, mít se rádi s tím dobrým i s tím špatným a skrze sebe mít rádi i druhé. To znamená, že nemáte používat slova proti sobě ani proti druhým.

    Neláska k sobě se projevuje vnitřním myšlenkovým sebeobviňováním, kritikou, sebekritikou, souzením a odsuzováním, zkrátka vnitřním bojem se sebou samými. V nevědomém případě je to totéž používané vůči druhým, aniž by došlo k uvědomění, že je to můj problém, ne kohokoliv jiného. Takto vzniká „nepřátelství“, nejdříve proti sobě a následně ho promítáte i do svého okolí, kam vysíláte svoje negativní pocity a emoce pomocí energií. Ubližujete tím sobě i druhým. Nepomůže vám obviňovat, kritizovat, soudit a odsuzovat druhé, protože je nezměníte, ani nepředěláte. Koho můžete změnit, jste vy sami, vaše myšlení, duchovní hodnoty a uvědomění si toho, kdo jste: Láska.

    Každý nepřátelský člověk je nespokojený a nešťastný, tedy nevědomý. Neumí si poradit se svým bytím, pocity a emocemi – životem. To ovšem není žádná omluva pro to, že ubližují nejen sobě, ale hlavně druhým. Neuvědomují si, že to, co vysílají: „nepřátelství“, se jim vrací, což oni řeší tím, že to opět hází na druhé. Tak vzniká začarovaný kruh, z něhož není cesty ven bez duchovní cesty sebepoznání a odpuštění.

    Život takových lidí se stává tím, čemu říkáme: peklo! Bohužel toto peklo šíří okolo sebe a znepříjemňují tím životy mnoha dalších lidí, kteří si nedokážou stanovit hranice a od této šikany se osvobodit. Jsou nevědomí, což znamená, že odmítají fakt, že se mají mít rádi bezpodmínečnou láskou a ještě urážejí druhé, když to dělají a pomáhají druhým.

    Je nutné odpouštět všem i jim, ovšem to neznamená, že si musíte nechat všechno líbit. Odpouštíte kvůli sobě a svému pocitu úlevy a odblokování. V žádném případě to neznamená, že se od druhých necháte šikanovat a manipulovat se sebou, jenom proto, abyste se jim zalíbili, nebo s vámi zůstali. Žijte svůj život, ne životy druhých a měňte ho tak dlouho, dokud nebudete úplně šťastní a spokojení. Narodili jste se, abyste žili, nejenom přežívali v pekle a utrpení svých myšlenek, návyků a v područí manipulativních lidí. Jana Holčová

 

 

 

 

 

 

Boží oko

Boží oko je interakční bod duše a ducha – mikrovesmíru – v němž se člověk stává Bohem Stvořitelem a tvoří si svůj život „na míru“ ke svoji nejvyšší spokojenosti a blaženosti už tady na zemi.

 

Co to je duchovní profesionalita?

    Duchovní profesionalita znamená: být sami sebou v bezpodmínečné lásce a pravdě a skrze sebe mít rádi všechna Boží stvoření. Být v jednotě: intuice – Boží Slovo a čin!!!!

Prozření

    Pokud pojmenujete problém a pochopíte, kde ubližujete sobě a druhým, uzdravíte se. Problém zmizí.

Lež

    Každý lhář si myslí, že jeho lež nebude objevena, protože je chytřejší jak druzí. Ale jak se říká, lež má krátké nohy a daleko nedojde. Nejhorší na tom je, že neubližuje jenom druhým, ale nejvíce sám sobě! Co vysílá, se mu vrací a on prožívá to, co zosnoval druhým, mnohem horším způsobem. Pak je zbytečné ptát se „PROČ?“

 

Zástupný problém

U některých klientů se stává, že řeší tzv. „zástupný problém“. To znamená, že si nechtějí přiznat skutečnou příčinu problému, kterou si pečlivě ukrývají a chrání před otevřením a za nic na světě si ho nechtějí připustit. Objeví se teprve tehdy, až budou na tu chvíli pravdy dobře připraveni, což někdy trvá i roky! Do té doby jim nemohu pomoci a ani oni nemohou jít cestou pravdy a ulevit si.

 

 

Vztah

    Jste ve vztahu spokojení sami se sebou? Tak je váš vztah funkční a společně sdílíte.

    Nejste ve vztahu sami sebou a necítíte se spokojeni? Uspokojujete potřeby převážně druhých na úkor svých, což se odráží ve spokojenosti, klidu a pohody ve vztahu k sobě samým.

    Prvotně uspokojujte svoje potřeby a skrze vaši spokojenost budete dávat i druhým nezištně a s láskou, bez podmínek. V opačném případě očekáváte, že se vám dostane zpět, co dáváte, a když se tak nestane, jste zklamaní, smutní a vztah okamžitě směřuje ke konci. Není to však jenom vina partnera, či druhých, nýbrž vaše.

 

Komunikace ve vztahu

Ve vztahu je nejdůležitější vzájemná komunikace. Pokud se konflikty a nedorozumění změní v získání nadvlády nad partnerem. V získání moci: kdo je silnější, lepší a umí lépe obhájit (i nesmyslně) svoji vlastní pravdu, přestože ji nevidí z nadhledu a je nevědomý - vztah přestává být funkční a začíná pomalu směřovat ke konci, pokud ještě tu nějaký vztah je, a nejde o vzájemnou závislost, či přílišnou přizpůsobivost na partnerovi, či jiný důvod k setrvání.

Bezpodmínečná láska a pravda

    Na duchovní cestě se učíte mít se rádi a být šťastní a spokojení, o nic jiného tu nejde! K tomu vás vedou duchovní zákonitosti, které učí všichni Mistři a Mistryně, a tou nejdůležitější je bezpodmínečná láska a pravda.

    Kdo se má stále rád podmínečnou láskou, podléhá iluzi a klamu, že již je duchovní, protože nevidí, neslyší a necítí opravdovou radost ze života, podléhá strachu a lžím o tom, „kdo je“! Spokojí se s málem a s tím, že si sám ve své mysli vytvoří „duchovní svět“, bohužel není to pravda je „pseudoduchovní“ a klamný!

Vlastní vůle

 

    Pokud neustále prosazujete svoji svobodnou vůli, přicházíte o štěstí, spokojenost a radost ze života. Změnou k rovnováze se vám vrátí vše, čeho jste se tím zřekli a vrátíte se domů k Božímu vědomí si svojí přirozenosti, ke svému zdroji.

 

Vina

    Problémy mezi sebou máme okamžitě začít řešit ve prospěch obou dvou, nikoli hledat viníka, kdo je zapříčinil. Tak vznikají konflikty, hádky a nenávist. A nepřinese vám to nic, jen trápení, pocity viny a ztrátu času.

 

 

Ne - ano

Pokud někdo řekne: „ NE, anebo ANO“, berte to tak, jak si to dotyčný přeje. I když víte, že to není upřímné, nesnažte se to zvrátit, nebo ho přemlouvat, jen řekněte svůj názor. On sám ví, co chce. Pokud to neví, sám by měl na to přijít, co je pro něj nejlepší v daném okamžiku tady a teď. To je cesta sebepoznání skrze vlastní zkušenost.

    Sami pak dodržujte totéž, a pokud něco řeknete, stůjte si za svým a dejte druhým najevo, že je to vaše rozhodnutí, vaše zkušenost a váš život a nenechejte se zvyklat. I špatná zkušenost je zkušenost, díky níž se následně můžete změnit. Pokud budete dělat jenom to, co řeknou druzí, nebudete sami sebou, nepohnete se duchovním směrem výš a ani si nevychutnáte život.

 

Mysl

Samotná podstata mysli je klam a iluze jejích naučených vzorců. Mysl si „myslí“, že je chytrá a inteligentní a všechno ví, přitom je to opak, její informace v programu jejích vzorců jsou naučené a přehrávají se stále dokola, takže prožíváte stále stejné problémy, utrpení, zklamání a prohry. A když na něco přijdete, tak to změníte do opačné polarity a děje se totéž, opakují se stále stejné vzorce, jen v opačné polaritě. A navíc, pokud si myslíte, že všechno víte, tak se nemůžete ani pohnout dál, protože zde se vědění týká otázky: kdo jste a to z pohledu mysli není možné zjistit, to je možné pouze prožít na konci duchovní cesty, pokud jí vezmete její nadvládu.

    Jste nevědomí, protože právě mysl vám nedovolí, abyste se měli rádi, protože vám našeptává buď: že je to sobecké, případně: že vy můžete všechno v rámci sebelásky. Mysl nezná duchovní zákonitosti a ani vám je nedovolí dodržovat, protože se bude držet svých pravidel a těm věří, čímž si uzavírá cestu skutečné víře. Proto je tak těžké vydat se na duchovní cestu víry, přepnout svůj život na autopilota intuice, protože vás mysl neustále klame a stahává dolů.

    Myslí si, že má velikou moc, přitom z toho vzejde pouze „ne-moc“. Omezuje vás a brání vám žít život naplno, přitom vaše limity jsou mnohem výš a dál, než si ona dokáže představit.

    Vzít nadvládu mysli znamená vrátit se zpět ke svému zdroji bezpodmínečné lásky, k intuici, která je ve vás stále, jenom jste se jí uzavřeli právě kvůli svobodné volbě a vůli, kterou představuje právě vaše mysl, myšlenky, které jsou blokádami na vaší cestě životem. Přitom tu vůbec nejde o svobodnou volbu, je to volba z nabízených vzorců, které jsou naučené a přijaté od druhých lidí, které jste přijímali mnoho miliónů a tisíců let vaší karmické pouti duše.

 

 

Dokonalost

    Čím více dáváte druhým najevo, jak jsou nedokonalí, jaké dělají chyby, jak se mýlí, tím více skrýváte svoji nedokonalost, chyby a omyly, které si nechcete přiznat.

 

Výřečnost

    Pokud vás někde nepustí ke slovu a nenaslouchá, protože si myslí, že jedině on ví nejlépe všechno o životě, nemůžete mu pomoct, ani nikdo jiný.

 

Mysl

Samotná podstata mysli je „myslet“ a mysl zapojovat do bytí už znamená: omezení, ovládání a život v klamu a iluzí, nikoliv v realitě.

    Duchovní cesta vás vede „za mysl“ k bytí, uvědomění si sama sebe, ke svobodě a prožívání reality: vidím, slyším a cítím to, co JE! Nikoli k tomu, co si „myslím, že je“! Tento rozdíl bohužel nevědomí lidé zatím nepobírají, proto je jejich život omezován z vnějších vlivů, jejich nerovnováhou, necelistvostí a neharmonií v sobě samém. Pochopením teprve přijímáte realitu, takovou, jaká je, bez ovládání starých vzorců mysli.

    Myšlení je povrch, duchovní cesta sebepoznání vás vede pod povrch k Božímu vědomí – intuici, která přináší teprve skutečné bytí ve svém středu, napojením se na svůj duchovní zdroj.

 

Soudy

 

Když někoho soudíš, uvědom si, že tvůj úhel pohledu je jenom tvůj a tvoje rada není pro něj, ale je pouze pro tebe. Druhého vnímáš skrze sebe, svoje myšlení a svůj život. Pokud jsi na duchovní cestě, tak vše vidíš, slyšíš a cítíš skrze svoje dosažené vědomí si sama sebe. Tak raději nesuď a neraď, ale přijmi to, že každý myslí, mluví a jedná na základě „svého nejvyššího vědomí a svědomí“, na což má právo, stejně jako ty.

 

Tíha

 

    Buďte přijímající a přijímejte všechno takové, jaké to je, protože ono to bude existovat i tehdy, když se kvůli tomu budete trápit a rozčilovat. Tím si jenom ubližujete.

    Nechte být všechno, co nemůžete změnit a změňte to, co můžete. Nepřijetím si zbytečně tvoříte problémy a zatěžujete si ramena a bedra, která vás pak bolí tíhou vašich problémů, které nesete nejen za sebe, ale i za druhé a celý svět. Nemůžete nést na svých bedrech problémy druhých a světa, protože je jako jedinec nemůžete vyřešit. Vyřešte nejdříve ty svoje a pak přispíváte k řešení i druhých a světa díky kolektivnímu vědomí. Jana Holčová

 

Očkování

 

    V dnešních dnech se objevuje nový celosvětový problém: očkování proti covidu 19. Stejně jak rozporuplné názory byly na nošení roušek a všechna proticovidová opatření, stejnou reakci už nyní způsobuje očkování. Už se ozývají hlasy, jestli je dobré a bezpečné se nechat očkovat, anebo ne. Je to samozřejmé, protože žijeme ve světě polarity a v tomto období se nejvíce projevuje nerovnováha většiny lidí a jejich nevědomí si sama sebe a duchovních zákonů, které tu byly pošlapány a dlouhé roky nebyly nikým učeny.

    Indicky duchovní Mistr Osho říkal, že celý svět je nemocný „nevědomím“ a já symbolicky podotýkám, že se toto nevědomí vtělilo do „covidu 19“, aby lidem připomnělo jejich zapomenuté „lidství, lásku a všechny další zapomenuté duchovní zákonitosti“.

    Duchovním zákonem je, že pokud je člověk nevědomí, tak nad jeho životem má moc karma a mysl (myšlenka, slovo, čin) a veškeré příčiny nemocí a neštěstí z nich nevědomě vyvěrají. To znamená, že takový jedinec nemá moc ani sílu nad svým životem a nemůže ho ani vědomě řídit. Nevědomě si pořídí nemoc a pak je závislý na lékařích a lécích, aby se z toho dostal.

    Výjimkou jsou duchovní bytosti, které už nejsou nevědomé, ale duchovně evolučním vývojem se dostali do nadvědomí si svého bytí a otevřeli si svoje energie do nejvyšší možné úrovně 10 hlavních čaker. Ti mají svůj život ve svých rukou a vědomě si ho již tvoří. Tito duchovní jedinci si nemoc nejen nepřitáhnou, ale mohou pomoci i druhým, s jejich duchovní cestou, aby se dostali na jejich úroveň, očistit je, aby si také tvořili svůj život k vědomé pomoci.

    A tady se dostávám k odpovědi na otázku, zda očkovat anebo ne. Ti lidé, kteří nejsou duchovní a žijí na základě karmického programu z podvědomí „nevědomě“, nemají šanci vědět, zdali je nemoc potká, nebo jim očkování ublíží, nebo ne, toto vědí pouze duchovní Mistři. Duchovní Mistři a duchovní vědomé bytosti mají schopnost si svůj život tvořit a stvoří si svoje zdraví, aniž by potřebovali pomoc zvenčí. Pouze oni si mohou dovolit nebýt očkováni, pokud to tedy nebude nařízeno vládou. Oni již mají svoji karmu očištěnou, anebo si ji umí očistit, jsou věřící a toto je víra – že si dokážou cokoliv stvořit sami – nemoc i zdraví, zcela vědomou cestou. U ostatních je to sázka do loterie. 

    Přesto preferuji očkování, jelikož vím, jak nám v minulosti pomohlo zbavit se nebezpečných a smrtelných nemocí. Určitě negativní následky nebudou tak časté, jak to bylo také v minulosti, ale to záleží na víře každého z vás a vaší karmě. S tím vám mohou někteří duchovní (nikoli církevní, nýbrž terapeuti) pomoci. Uvědomte si, že jenom vy zodpovídáte za svoje zdraví a svůj život, nikdo jiný, přesto je dobré vědět, kdy máte pomoc přijmout a kdy nikoliv, s ohledem k vaší karmě, která je vám skrytá.

 

   

Prožívání svojí hodnoty

    V okamžiku, kdy slovy sdělíte: kdo jste, si přitáhnete "opak", abyste měli možnost pocítit hodnotu svého rozhodnutí.

V případě, že zareagujete negativně a emocionálně, nejste v rovnováze a je třeba aspekt, který to způsobil změnit.

 

Prohra

    I když prohrajete, buďte v pohodě, aspoň jste pro to něco udělali. Je to lepší než se potom trápit, že jste to neudělali. S myslí druhých (egem) duše (láska) nemá šanci se ztotožnit, ale ona si je vědoma svojí hodnoty a skutečné pravdy.

Svoboda

     Každý si představuje svobodu tak, že si může dělat, co chce, co se mu líbí, na co je zvyklý a co vyhovuje jemu. Myslí si, že vládne svému životu a vede si ho tím směrem, který mu byl předurčen v jeho rodině, nebo si ho vybral ze své svobodné vůle.

    Většina lidí je přesvědčena, že jenom oni mají pravdu, a kdyby všichni jednali tak, jak oni řeknou, byl by ráj na zemi. Oni by dokázali řídit životy druhých, firmy, města, ale i celý stát a všichni by jim poděkovali, jak by se měli dobře. Tak to aspoň vypadá, když mluví o tom, jak všichni všechno dělají špatně a jak oni by jim to „ukázali“. Zapomínají, že všechno ve světě, jak v materiálním, tak duchovním světě je dualitní.

    Nějaké „duchovno – bytí“ je podle nich zbytečná věc, protože o něm nic neví a navíc si pod tím pojmem představují církev. Co s tím? A protože my už víme, že to, co člověk vidí na druhých je jeho vlastní zrcadlo, podíváme-li se na život takového jedince z vnitřní úrovně vědomí, zjistíme jaká je to „bída z nouzí“ a že vše, co vidí na druhých je jeho problémem. Takový člověk by řídil celý svět, ale svůj život řídit, bohužel, neumí. Nenechejte se zmást takovými mluvky a diktátory, kteří všechno ví a všechno znají a všude byli a oni by vedli i stát určitě ze všeho nejlépe, abychom se měli dobře. Ti totiž umí nejvíce nahlas křičet a nejvíce zblbnout lidi a dav.

    Nikdo nemůže vědět, co se děje v nitru druhých lidí, co je pro ně nejlepší a co by jim vyhovovalo, protože u každého je to jiné. A svoboda není o tom dělat, co chcete, ale dělat to, co je PRO VÁS NEJLEPŠÍ, což nevíte, pokud nejste na duchovní cestě, jelikož vás stále ovlivňují vzorce myšlení přijaté od druhých lidí z dětství. A když to nevíte u sebe, jak to můžete vědět u druhých?

    Nevíte, jaké znalosti a co všechno obnáší různé funkce, třeba i ve vládě, co všechno musí akceptovat a jaké mají možnosti, právní omezení, protože jste se „neprošli v jejich botách“, nezažili jste to, co zažívají oni. Oni mají příležitost zjistit, že také nejsou Bohy a nejsou všemocní, ale věřím, že dělají všechno proto, aby nás ochránili, přestože je tato situace v pandemii úplně nová, kdy musí často improvizovat a měnit svá rozhodnutí.

    Učit bychom se měli všichni, jak ti ve vládě, tak my, kteří víme vždy lépe, jak by se to mělo dělat! Oni mají moc, kterou mohou použít v určitém omezení, která je samozřejmě daná situací a možnostmi a my zažíváme dopad svojí karmy, kdy se vždy daří tomu, kdo je již na duchovní cestě a vše v životě si už tvoří z hloubky svého bytí, nikoli ničí ze své urputné mysli – ega.

Květina lásky

    Chci se s vámi podělit o jeden velmi zvláštní zážitek, který se nestává jen tak náhodou a často. Protože neexistuje náhoda, beru to jako návrh na moje promluvy lidem do duše a osvětlení duchovního postoje ke konkrétním situacím.

    Na obrázku vidíte „květinu lásky“, tak jsem ji aspoň nazvala, protože mi opravdu chytil za srdce způsob, jakým jsem ji dostala. Šla jsem z nákupu, když v jedné ulici pobíhal asi 5letý chlapec. Poskakoval a bylo vidět, že má z něčeho radost. V ruce držel kytičku pampelišek. Když mě uviděl, běžel ke mně a podával mi jednu z těch pampelišek a zřejmě rusky mi říkal, že má narozeniny. Pochopila jsem, že se se mnou chce podělit o svoji radost, protože oslavuje narozeniny a poděkovala jsem mu několikrát, ohromená jeho energiemi lásky a radosti. Bylo to krásné gesto lásky, radosti a uvolněnosti, spontánnosti a úcty k lidem, jaké jsem ještě nezažila. A to od 5letého, neznámého chlapce.

    Stále jsem se otáčela a sledovala ho, jak poskakuje s radostí a lehkostí, když k němu přicházel nějaký muž. S velkým srdcem a nadšením běžel za ním, že i jemu dá jednu kytičku, když onen muž ho „nohou zastavil“, aby k němu vůbec nemohl a odstrčil ho. Můj údiv neznal mezí! I když jako terapeutka se setkávám s nerovnováhou, zlobou, zlem a všemi formami negací, takovéto odmítnutí lásky a radosti, bylo skutečně kruté a bezcitné a odsouzeníhodné.

    Byla to ukázka, jak se někteří lidé chovají k sobě a nepřijímají lásku, úctu, ani žádné pozitivní projevy náklonnosti. Jak jsou zapouzdření ve svojí zlobě, nelásce, odmítání a aroganci. A co je dneska obzvláště očividné, většinou jde o „muže“. V žádném případě se nemůžeme divit, že je mnoho žen singl a vychovávají sami děti, anebo si do vysokého věku nemohou najít partnera, protože není z čeho vybírat. O takovéto povahy totiž jen málokdo stojí. A když ano, tak to jsou sebedestruktivní povahy, které mají mučednické sklony.

    Divíte se potom, proč nás dneska kolí „koronavirus“? Jak se k sobě lidé chovají, a ještě k tomu k malým dětem? Mnoho je toho i vidět okolo nás, určitě nejsme slepí a vidíme, jak jsou i vychovávány a jaká láska a úcta je jim dávána, což se potom s nimi nese i do dospělosti, to byl zřejmě případ muže, který odmítl lásku od tohoto malého chlapce. Kde není láska, není úcta, kde není úcta, není mír v duši, a kde není mír v duši, tak přichází nemoc, agresivita a násilí k sobě a skrze sebe i k druhým. Odpovědí je přijímat lásku k sobě a odpouštět si, abychom mohli vnímat i lásku od druhých a žít spokojený život ve zdraví. Jana Holčová 

Komunikace ve vztahu

Ve vztahu je nejdůležitější vzájemná komunikace. Pokud se konflikty a nedorozumění změní v získání nadvlády nad partnerem. V získání moci: kdo je silnější, lepší a umí lépe obhájit (i nesmyslně) svoji vlastní pravdu, přestože ji nevidí z nadhledu a je nevědomý - vztah přestává být funkční a začíná pomalu směřovat ke konci, pokud ještě tu nějaký vztah je, a nejde o vzájemnou závislost, či přílišnou přizpůsobivost na partnerovi, či jiný důvod k setrvání.

Bezpodmínečná láska a pravda

    Na duchovní cestě se učíte mít se rádi a být šťastní a spokojení, o nic jiného tu nejde! K tomu vás vedou duchovní zákonitosti, které učí všichni Mistři a Mistryně, a tou nejdůležitější je bezpodmínečná láska a pravda.

    Kdo se má stále rád podmínečnou láskou, podléhá iluzi a klamu, že již je duchovní, protože nevidí, neslyší a necítí opravdovou radost ze života, podléhá strachu a lžím o tom, „kdo je“! Spokojí se s málem a s tím, že si sám ve své mysli vytvoří „duchovní svět“, bohužel není to pravda je „pseudoduchovní“ a klamný!

 

Vlastní vůle

    Pokud neustále prosazujete svoji svobodnou vůli, přicházíte o štěstí, spokojenost a radost ze života. Změnou k rovnováze se vám vrátí vše, čeho jste se tím zřekli a vrátíte se domů k Božímu vědomí si svojí přirozenosti, ke svému zdroji.

Vina

    Problémy mezi sebou máme okamžitě začít řešit ve prospěch obou dvou, nikoli hledat viníka, kdo je zapříčinil. Tak vznikají konflikty, hádky a nenávist. A nepřinese vám to nic, jen trápení, pocity viny a ztrátu času.

 

Mysl

 

Samotná podstata mysli je klam a iluze jejích naučených vzorců. Mysl si „myslí“, že je chytrá a inteligentní a všechno ví, přitom je to opak, její informace v programu jejích vzorců jsou naučené a přehrávají se stále dokola, takže prožíváte stále stejné problémy, utrpení, zklamání a prohry. A když na něco přijdete, tak to změníte do opačné polarity a děje se totéž, opakují se stále stejné vzorce, jen v opačné polaritě. A navíc, pokud si myslíte, že všechno víte, tak se nemůžete ani pohnout dál, protože zde se vědění týká otázky: kdo jste a to z pohledu mysli není možné zjistit, to je možné pouze prožít na konci duchovní cesty, pokud jí vezmete její nadvládu.

    Jste nevědomí, protože právě mysl vám nedovolí, abyste se měli rádi, protože vám našeptává buď: že je to sobecké, případně: že vy můžete všechno v rámci sebelásky. Mysl nezná duchovní zákonitosti a ani vám je nedovolí dodržovat, protože se bude držet svých pravidel a těm věří, čímž si uzavírá cestu skutečné víře. Proto je tak těžké vydat se na duchovní cestu víry, přepnout svůj život na autopilota intuice, protože vás mysl neustále klame a stahává dolů.

    Myslí si, že má velikou moc, přitom z toho vzejde pouze „ne-moc“. Omezuje vás a brání vám žít život naplno, přitom vaše limity jsou mnohem výš a dál, než si ona dokáže představit.

    Vzít nadvládu mysli znamená vrátit se zpět ke svému zdroji bezpodmínečné lásky, k intuici, která je ve vás stále, jenom jste se jí uzavřeli právě kvůli svobodné volbě a vůli, kterou představuje právě vaše mysl, myšlenky, které jsou blokádami na vaší cestě životem. Přitom tu vůbec nejde o svobodnou volbu, je to volba z nabízených vzorců, které jsou naučené a přijaté od druhých lidí, které jste přijímali mnoho miliónů a tisíců let vaší karmické pouti duše.

 

Dokonalost

    Čím více dáváte druhým najevo, jak jsou nedokonalí, jaké dělají chyby, jak se mýlí, tím více skrýváte svoji nedokonalost, chyby a omyly, které si nechcete přiznat.

 

Výřečnost

    Pokud vás někde nepustí ke slovu a nenaslouchá, protože si myslí, že jedině on ví nejlépe všechno o životě, nemůžu mu pomoct, ani nikdo jiný.

 

Mysl

Samotná podstata mysli je „myslet“ a mysl zapojovat do bytí už znamená: omezení, ovládání a život v klamu a iluzí, nikoliv v realitě.

    Duchovní cesta vás vede „za mysl“ k bytí, uvědomění si sama sebe, ke svobodě a prožívání reality: vidím, slyším a cítím to, co JE! Nikoli k tomu, co si „myslím, že je“! Tento rozdíl bohužel nevědomí lidé zatím nepobírají, proto je jejich život omezován z vnějších vlivů, jejich nerovnováhou, necelistvostí a neharmonií v sobě samém. Pochopením teprve přijímáte realitu, takovou, jaká je, bez ovládání starých vzorců mysli.

    Myšlení je povrch, duchovní cesta sebepoznání vás vede pod povrch k Božímu vědomí – intuici, která přináší teprve skutečné bytí ve svém středu, napojením se na svůj duchovní zdroj.

Soudy

    Když někoho soudíš, uvědom si, že tvůj úhel pohledu je jenom tvůj a tvoje rada není pro něj, ale je pouze pro tebe. Druhého vnímáš skrze sebe, svoje myšlení a svůj život. Pokud jsi na duchovní cestě, tak vše vidíš, slyšíš a cítíš skrze svoje dosažené vědomí si sama sebe. Tak raději nesuď a neraď, ale přijmi to, že každý myslí, mluví a jedná na základě „svého nejvyššího vědomí a svědomí“, na což má právo, stejně jako ty.

 

Duchovní promluvy ke koronaviru

28. 3. 2020

    Na DUCHOVNÍ CESTĚ zachraňujete sami sebe nikoli svět! I když v materiálním světě pomáháte a jste velmi obětaví, za což vám patří velké díky. Na duchovní cestě se zbavujete strachu, uvědomováním si, že vy sami jste stvořitelé sebe sama i svého vnějšího světa, tedy všeho, co se v něm děje, protože si to přitahujete, stejně jako druzí. Každý sám zodpovídá za svůj život a tím i za průběh svojí karmy, ať je to v mírovém režimu, či v současné době epidemie koronaviru.

    Vaše úspěchy následně pomáhají světu skrze kolektivní vědomí. Takže pomáháte-li sobě, už si tvoříte lepší svět a pomáháte i druhým, to je duchovní zákonitost! Netrapte se tím, co dělají nebo nedělají druzí, oni mají svobodnou volbu stejně jako vy a jsou stejně zodpovědní sami za sebe jako vy a zachraňují sami sebe, stejně jako vy, tím, že si pomoc sami přitahují dle svojí karmy, svého myšlení či záměrů. Když ti druzí nejdou duchovní cestou a „nevěří v duchovní zákonitosti“, nevidí, neslyší a nepřijímají pravdy, nechtějí nic změnit, tak se u nich stále bude přehrávat jejich karma a budou si stále dokola ubližovat. A vy si pak ubližujete sami sobě také, tím, že vás tyto jejich neúspěchy a rány bolí a litujete je.

     Každý je strůjcem svého bytí i života a každý si zodpovídá jen sám za sebe a následně i za svět skrze sebe a kolektivní vědomí, které tvoří. Vzorec pro vnější stvoření je: sečteme-li dohromady všechny naše duchovní hodnoty, naše pozitiva i negativa, obraz toho, co se zhmotňuje, představuje naše vláda a všechny, kdo nad námi mají moc, protože my jsme jim to svojí duchovní ne-činností nebo činností dovolili.

 

Duchovní promluvy ke koronaviru

22. 3. 2020

     Ano, je tomu vždy při tak zásadní změně, která postihla celý svět, že budeme rozlišovat dobu "před" koronavirem a "po" koronaviru.
Z duchovního hlediska, to přišlo celkem logicky, neboť už mnoho let vás všichni duchovní Mistři upozorňují, že se zvedá energie planety i vaše vlastní. A co to znamená? Že se vám dříve, tedy rychleji, vrací a zhmotňuje vše, co si "tvoříte". Pokud vysíláte a tvoříte si lásku, vrací se vám zpět a pokud zlo, také se vám vrací zpět. A v případě, že už nemáte sílu žít a podvědomě chcete utéci ode všeho, protože toho máte dost, jste unavení a ztratili jste smysl života, tvoříte si nemoc a někdy i smrt.
Jako lidstvo jste podlehli konzumnímu a materiálnímu způsobu života. Vyvíjíte raketovou rychlostí nové technologie, nové výrobky, ale co se hýbe velmi pomalu je duchovní vývoj jedinců, kteří netvoří sami sebe, pouze přežívají díky scénářům svojí mysli. To má za důsledek, že si tvoříte negativní kolektivní vědomí, z něhož se následně objevují tyto hromadné katastrofy, války či pandemie.
Ovládá vás strach a stres. Stále něco děláte a nemáte čas na sebe, svoje děti, rodiny, přátele či odpočinek. To vše si uvědomujete určitě až v tuto dobu, kdy vás zastavil násilně "koronavirus", protože ze své vůle, byste se nezastavili a jeli byste dál jako fretky a ničili tím sebe i druhé.
A právě proto si sami tvoříte hromadná neštěstí, abyste si uvědomili cenu svého "zdraví a života", abyste si uvědomili, jak je důležitá osobní zodpovědnost za sebe sama i za druhé. Abyste pochopili, jak nedůležité byly ty vaše "žabomyší války" mezi vámi kvůli maličkostem, které nebyli podstatné a navíc jsou problémem jen toho, kdo je vidí a komu vadí - tedy toho, kdo si je stvořil.
Poselství této doby je: nepřežívejte svůj život v nevědomosti - ŽIJTE HO NAPLNO, buďte za něj zodpovědní v rámci duchovních zákonitostí: v lásce a pravdě vědomého bytí. Nedovolte nikomu, aby žil váš život za vás, ale ani vy nežijte životy druhých. Každý je zodpovědný pouze za svůj život a nemá měnit druhé k obrazu svému, protože oni jsou jiní a mají svojí vlastní karmu a cestu.
Děkuji vám za to, že jste se mnou a tvoříme tak nové vědomí sami sebe i pozitivní kolektivní vědomí planety. Tím pomáháme sobě, ale i druhým a planetě. Mám vás ráda a přeji krásné dny a mír v duši a stálé zdraví. Jana Holčová

    

22. 3. 2020

Vy jste léčitelé svojí duše

    Je-li nemocná vaše duše, je nemocný celý váš život a vy to nevnímáte. Proto přichází všechny ty nemoci, nehody a pohromy. Stále jste upozorňovány, abyste věnovali čas a pozornost sami sobě, svojí duši, životu, abyste sebe sami měli rádi a skrze sebe i druhé a nedělali si ze života peklo. Potlačování této pravdy a reality vede k tomu, že jste nemocní, ale stále si nechcete přiznat, že řešením nejsou jenom léky, ale především vaše láska, porozumění a pochopení, soucítění a odpuštění především sobě samým a skrze sebe druhým.
Stále si ubližujete a následně i druhým a jednou to duši přestane bavit a poslední kapka přeteče. Nikdo nemůže za vaše selhání, jedině vy sami u sebe, ani když se to děje v takovéto míře, jako nyní. Není to Boží trest, je to důsledek příčiny, kterou jste si sami stvořili, a proto ji také můžete sami uzdravit. Nikdo jiný, ani lékaři, ani vláda, ani krizový štáb, jedině každý sám, by si měl přiznat, že má v sobě problém a měl by se zaměřit na uzdravení svojí duše.
Mějte se více rádi, odpouštějte si, užívejte si život, oslavujte život a žijte každým okamžikem, jako by měl být poslední. Mám vás ráda.

 

17. 2.2018

Duchovní jazyk

Není možná komunikace mezi duchovním Mistrem a neduchovním jedincem, který neví „vůbec nic“ o duchovních, přírodních zákonitostech.

Každý z nich totiž mluví „jiným jazykem“.

Je to stejné, jako když se vysokoškolský profesor matematiky baví se žákem základní školy o svém oboru, ze svého nejvyššího vzdělání.

Nejdříve se žák musí naučit sčítat do deseti, pak do sta, následně násobit a dělit, a vše ostatní, aby mohl vnímat celý svět matematiky a následně se o tom i bavit. Stejné je to úplně ve všech oborech, nejenom v matematice, ale i na duchovní úrovni. Vždy jde o učení se. A na duchovní cestu se vypraví pouze ten, kdo přijme a uzná, že neví o životě všechno – že je nevědoucí. Ostatní „si myslí“, že ví, vytvoří si domněnky a tak vzniká ego.

Neduchovní člověk nezná duchovní slova, pojmy, jejich významy a důsledky, vyplývající z duchovních zákonitostí, i když si myslí opak, což znemožňuje komunikaci. Těmto lidem říkáme, že jsou „nevědomí“, protože neví: KDO JSOU. Proto lidé vstupují na duchovní cestu sebepoznání a přichází k duchovním Mistrům, aby je vedli a naučili těmto zákonitostem: sebelásky, sebepřijetí, sebedůvěry, víry, sebevědomí a radosti ze života. Postupně se i učí duchovní komunikaci, porozuměním a pochopením sebe sama a následně i druhým.

Stejně tak je totiž nemožná komunikace mezi vaší myslí – egem a intuicí, protože nelze, aby vám vládly oba dva „páni“. Buď vládne ego, anebo intuice.

Proto se neduchovní jedinci dávají na duchovní cestu sebepoznání, aby se naučili to, co si již jejich Mistři vědí, uvědomují si, a žijí. Aby se naučili uvědomovat si sami sebe, že jsou Božími bytostmi, že jsou láskou a pravdou, kterou také žijí pro sebe a skrze sebe k druhým.

 

Rady moderní „šamanky“

2. 7.02016

    Byla jsem zasvěcena jako „šamanka“ ayuahasky a dostala jsem tři dary. Prvním darem je: skleněný džbánek s odvarem této léčivé bylinky. Jako druhý dar, byla sazenice stromu a třetím darem byl kokosový ořech. Nikdy jsem nebyla v pralese a ani v zemích, kde se vyskytují přírodní lidé, ale sama jsem měla být v minulém životě šamanem, ovšem zlé úmysly závistivého jedince mě připravili o život. Tak jsem to dotáhla do konce až v tomto životě, v moderní době, i když v jiném směru.

    Je pravda, že se nezajímám tolik o bylinky, i když věřím na jejich uzdravující sílu, ale velkou měrou jsem si přinesla dar astrálního cestování a pomoci tímto způsobem a také dar channelingu a duchovního probuzení, dar spolupráce s anděly a nanebevzatými duchovními Mistry.

    Aniž bych se opičila po původních šamanech a přijímala rituály, které se nehodí do této doby, převzala jsem rituály moderní doby. Byla jsem vedena indiánským mentorem, který mě vedl podle toho, v jaké společnosti a době se nacházím, podle toho jaké jsem tělesné přirozenosti a podle toho, co je pro mě v této karmě nejlepší. Mým šamanským pomocníkem a šamanským zvířetem byl jednorožec, který šel se mnou mojí cestou učení se a příprav.

   Podle mých darů, které jsem dostala, se odvíjí moje rady: prvním darem byl odvar z ayuahasky.

    Odvar z ayuahasky je symbolikou bylinné léčby, přírodními bylinami, které pomáhají lidem vyléčit a uzdravit svoje tělo, ale i mysl. Ayuahaska je slabou drogou, což vystihuje léčbu mysli změnou vědomí. Mnozí si to bohužel vysvětlují chybně a berou drogy, čímž se sice dostávají do jakéhosi „tranzu“, který ovšem není přirozený. Vnímám, že i této byliny je zneužíváno na úkor opravdové přirozenosti, přestože má skutečně velkou léčivou sílu. Do opravdového a přirozeného tranzu se lze dostat i meditací, či rituálním tancem, hudbou. Pro moderní dobu volím formu meditace a meditačních technik.

    Co z daru odvaru z ayuahasky vyplývá za rady:

  • snažte se žít v souladu s přírodou a přirozeně, to znamená v souladu s Bohem – Duchem Božím, pokud dojdete k přirozenosti, komunikujete s Duchem Božím, vede Vás jeho hlas životem, jste úplně uvolnění, spontánní a svobodní. Komunikace s Duchem Božím má spoustu podob, včetně té přímé, pomocí snů, vizí, symbolů
  • žijte přirozeně a buďte přirození, to je cílem duchovní cesty sebepoznání a poznání
  • jděte duchovní cestou sebepoznání, ta je o duchovně evolučním vývoji, kdy si otevíráte svoji „LÁSKU“ k sobě a skrze sebe k druhým, JAKO NEJVYŠŠÍ PŘIROZENOU FORMU ŽIVOTA, ČÍMŽ SI OTEVÍRÁTE SVOJE UVĚDOMĚNÍ SI SEBE SAMA A UNIVERZÁLNÍ PRAVDY
  • buďte uvolnění, klidní a bdělí, protože máte u sebe hodně pomocníků, kteří Vám pomáhají, ale nemohou, pokud je neslyšíte, nevnímáte. Jsou to andělé, duchové přírody: květinové víly, elfové, skřítci, vodníci atd., dále Ježíš, včetně dalších nanebevzatých duchovních Mistrů a Mistryň.

    Dalším darem byla sazenice stromu a z této symboliky vyplývají tyto rady:

  • poznejte, co je pro Vás i společnost dobré, co je léčivé, uzdravující, a to rozmnožujte, zasaďte, aby plody přinesly více uzdravující a léčivé energie v rámci sebepoznání a poznání
  • uvědomte si, že co zasadíte, to sklidíte, nikdy to nemůže být opak. To znamená, když si volíte strach, celý Váš život bude naplněn strachem, volíte-li lásku, celý Váš život bude láskou, uzdravující a léčivou silou, kterou si můžete dát jedině Vy sami
  • uvědomte si, kde máte svoje kořeny, protože o ně je třeba pečovat, aby mohla růst zbývající část rostliny. A Vaše kořeny – to je Duch Boží – to je Vaše Boží podstata, kde jste vším, kde je nejvyšší moc Vašeho záměru, jak stvořit sám sebe dle podoby Obrazu Božího
  • uvědomte si, že máte i kmen – pevnou část rostliny, která je pevná, ale velký vítr či bouřka ho můžou zlomit. Vyhýbejte se stresu a negativním lidem, negativnímu prostředí, vytvořte si svoje vlastní pozitivní klima, ve svém životním prostoru, kde se budete cítit milováni a doma, a nic Vás nemůže zlomit
  • uvědomte si, že máte i listy, které jsou Vašimi myšlenkami, které mohou pomoci i ublížit, ale jako vše i ony jsou důležité pro Váš individuální růst a sebepoznání. Pokud se dostanete za mysl, Vaše rostlina začne kvést: tvůrčí slova lásky
  • uvědomte si, že květy rostliny jsou Vašim bytím a z něj vycházející elektromagnetické pole okolo Vás, kterým si tvoříte svůj život v lásce, pravdě, soucitu, nenásilí a míru. Vaše vůně se šíří okolo Vás, a ucítí to všichni, kdo mají správný čich a jsou schopni cítit a přijímat krásné emoce lásky, porozumění, pochopení a soucitu
  • uvědomte si, že plody rostliny jsou pokračováním toho, co bylo zaseto, předávejte svoje vědění a lásku dál, aby se zrodilo více lásky a více pravdy, aby se probudila celá společnost.

Dalším darem byl plod kokosu, z toho vyplývají tyto rady:

  • neplýtvejte ničím
  • buďte ekologičtí a neničte přírodu, vše lze využít
  • buďte tvrdí, abyste se při pádu nesesypali, ale zvedli se a šli dál, uvnitř buďte chápaví a soucitní, měkcí
  • vaší přirozeností je ta nejvyšší hodnota bytí, toho Kdo jste. Rostete na samém vrcholku palmy – jste Bohy a Bohyně, ovšem Váš pád je nutný, abyste mohli v každé inkarnaci poznávat sami sebe, kdo jste a vyvíjet se znovu do svého Božství. Abyste mohli ze semene znovu vyrůst, kvést a plodit a tím si vychutnat svoji tvůrčí moc a sílu při stvoření sebe samých.

Přeji Vám krásný sluníčkový den. Mám Vás ráda. Velmistryně dimenze Nulté Jana Holčová, Bohovská

 

Mlčení a velký krach vztahu

28. 6. 2016

Představte si situaci, kdy máte partnera perfekcionistu, který nemá pochopení, ani neumí přijímat své ani cizí omyly, či pochybení. On je rovněž omylný či chybující, ale vždy to striktně potlačí a vysvětlí, že jedině on má pravdu, i když je to ten největší nesmysl na světě. Popřípadě si myslí, že on se mýlit může, Vy a nikdo jiný nikoli! Mýlit se a dělat chyby je lidské, platí zde rovnováha: omylný – neomylný, chybující a perfektní. A většina těchto lidí hraje manipulativní drama zastrašovatele a tazatele.

    Pokud se u taktového partnera zmýlíte, anebo se Vám něco nepovede, zažijete hotové peklo na zemi. Setkáte se křikem, výčitkami, odsuzováním, kritikou, zaručenými radami, včetně toho, jak by to „ON“ udělal správně a nedopadl jako Vy právě teď! To je klasické drama zastrašovatele i tazatele najednou. A to není všechno, aby toho nebylo dost, začne na Vás házet špínu minulosti, připomíná Vám, kde jste co „zvorali, nedokázali, podělali atd.“ To je totiž nad jeho chápání. Nejen, že on si myslí, že on je pan „dokonalý“, navíc nemá pochopení, porozumění, nedokáže tolerovat své, natož cizí omyly a selhání a natož odpouštět a řešit své problémy, neboť toto jsou jeho problémy, nikoli Vaše. Ptá se sebe, a neopomene to říci i Vám, jak On (Ona), pan dokonalý (paní dokonalá), může žít s takto nedokonalou bytostí, jakou jste Vy?

    Když to začínáte prožívat, většinou jde o nepodstatné pochybení, které zažívá skoro každý. Ovšem náš „pan dokonalý“ udělá i z „komára velblouda“, protože mu dělá potěšení Vás ponižovat a sám se může nad Vámi povyšovat. Tímto Vám bere energie, které potřebuje ke svému životu, protože sám žádné nemá a není napojený na svůj energetický zdroj a ani se nemá rád. Jak může mít tedy rád ty druhé? Není to možné. Pokud tuto jeho povahu zjistíte na začátku vztahu: utíkejte, odejděte včas, než Vás zničí a dostane na úplné dno. Pokud to již zažíváte, čtěte dál.

    Protože s ním jste déle, jistě prožíváte většinou ataky ponižování a odsuzování, výčitky a nadávání při každém Vašem sebemenším nezdaru. A Vy se nedokážete bránit, bojíte se, prožíváte pocity viny, bezmoci? Proč nedokážete odejít? Brání Vám v tom právě strach a pocit, že si nic lepšího nezasloužíte, právě tento pocit Vám totiž manipulátor „vnutil“, aby Vás ponížil a pokořil, abyste si nedokázala vážit sama sebe, abyste se nedokázala ocenit a zůstala s ním, jelikož on je ten, kdo na vás visí a saje z Vás energii, jako energetický upír. A Vy ji tak zoufale potřebujete.

    Přitom nejste schopná vidět, jak Vám jasně dává najevo, že jedině ON má svoji zaručenou pravdu, on má „certifikát“ na pravdu a dává to dost jasně a arogantně najevo. On je přeci ředitel světa. Jeho názory jsou ty nejlepší názory a všichni okolo jsou „blbí“, nic neví, nic neznají a nic nedokážou. Je na místě, abyste prohlédla a uvědomili si, že pokud s takovým člověkem setrváte, zničí nejen Vaše sebevědomí, sebejistotu, sebedůvěru, sebeocenění, sebeúctu, ale tím i celý Váš život. Seberte se a odejděte, nebojte se a postavte se mu. On je ve vztahu tím slabým článkem, právě proto se tak chová, jelikož sobě i druhým dokazuje, tímto ubohým způsobem, jaký je King a Boss.

     Samozřejmě odchodem nic nevyřešíte, jelikož je třeba se zamyslet i nad tím, že všechno je Váš problém, jelikož Vy jste mu to dovolila a Vy jste si to přitáhla a stvořila. Abyste si nenašla dalšího partnera podobného rázu, je nutné změnit sama sebe a naučit se mít ráda, získat sebevědomí, sebedůvěru, sebejistotu a sebeúctu.

    Ještě jste neodešly? Dobrá, pokračuji. Patříte k těm ženám, či mužům, kteří nemohou odejít a snaží se zabránit tomuto peklu? A zjistili jste, že tedy raději nic nebudete dělat, budete mlčet, nepřiznáte se ke svému omylu, či pochybení? Raději mlčíte a mlčíte, neboť co řeknete a uděláte je špatně? Trpíte úzkostlivými stavy a depresemi, ze strachu, kdy s Vámi bude opět jednat jako s nesvéprávným „blbečkem“? Ano, raději se uzavřete do sebe, tiše trpíte, mlčíte, nekomunikujete, protože si myslíte, že to nemá cenu. Snažíte se být dokonalá, správná, ale je to jenom přetvářka, Vy nejste a nikdo není a nemůže být dokonalý. To je jenom lidská mysl, která si vymyslela, že existuje dokonalost a právě ona dělá z některých lidí nelidské příšery.

    Právě manipulativní dramata zastrašovatele a tazatele dostává druhé do pozice, kdy jsou tyranizovaní a šikanovaní jak fyzicky, tak psychicky. A na vině je obrovský strach, nedostatek sebevědomí, neschopnost být sama sebou, neschopnost ocenit se a nedovolit druhým, aby Vám ubližovali a ponižovali Vás. Nedokážete si stanovovat a obhájit svoje hranice, odmítla jste svoji sílu a moc tvořit si svůj život v lásce. Věříte, že si to zasloužíte, že jste opravdu tak špatná a neschopná. A proto se necháváte dobrovolně šikanovat a ničit, je to právě chybnou vírou v to: KDO JSEM, která tyto lidi dostává dolů do pozice utlačovaného a nesvéprávného otroka. Vy jste krásná, jedinečná Boží bytost, která si zaslouží lásku, úctu, vážnost i soucit a nikdo nemá právě Vám takto ubližovat ani ponižovat. Uvědomte si to a žijte tak i svůj život.

    Každý si tvoří sám svůj život, jak manipulátor, tak šikanovaný a obojí tvoří jeden celek v rovnováze. Ani jeden z nich není v rovnovážném stavu a tak se navzájem přitahují. Proto se vždy zase najdou a drama pokračuje. Je nutné se dát do rovnováhy, aby příští partner nebyl stejný a aby manipulátor neubližoval jak sobě, tak druhým. A proč ubližuje manipulátor i sobě?

    Říká se: „Skrze sebe, soudím tebe“. A manipulátoři to dělají také. A pokud ti druzí neodpovídají jejich očekávání, a vidí na nich jejich slabost, kterou oni tak umně potlačují a schovávají, rozběsní je to do běla. Na druhých vidí a soudí, jen to, co sami dělají, ale nechtějí vidět, slyšet a přijmout. Odmítají a mají odpor ke všemu, co se jim u sebe bytostně nelíbí. A tím šikanují i druhé, pomlouvají, zesměšňují a soudí. A stejné se jim vrací, aniž to vidí, slyší, uvědomují si. Čímž se rozčilují ještě více a častěji.

    Kdyby tak věděli, že co říkají druhým, vlastně říkají sobě samým, na základě teorií zrcadel. Ti, co to znají, se pak dost dobře baví, jak je to prosté. Oni nevidí realitu a neví, že stejné se jim vrací. Jsou slepí a hluší, nevidí, že nejvíce ubližují sobě, protože jejich zloba jim nedopřeje klidu a míru v duši ani pohodový život. Nedokážou se vypořádat se svými frustracemi, nedokonalostmi, a tak je potlačují a promítají do druhých a prožívají velmi emotivně.

    Dokonalost neexistuje, ať už se o to kdokoli snaží jakkoliv, a tak tímto způsobem ventilují svojí nedokonalost, kterou potlačují, ale na druhých ji vidí okamžitě a mají tak k nim odpor. Nejsou lidští a jejich ego je obrovské a nebezpečné. Nedokážou si většinou udržet vztah. Nejsou oblíbení nikde, v práci, ve společnosti v rodině. Žít s nimi je utrpením.

    Vyvarujte se takových jedinců, nedejte jim možnost dostat Vás na dno a celý život protrpět v pocitech viny, neschopnosti a oběti. Nehrajte s nimi jejich manipulativní drama, ale nehrajte ani svoje vlastní dramata: lituj mě a rezervovaný. Rovněž i vy se dejte do rovnováhy těchto aspektů a naučte se stanovovat si hranice a bránit se před jakýmikoliv manipulátory. Buďte láskou, sami sebou, která se nenechá omezovat, ovládat a ponižovat, buďte svobodní ve svém nitru i ve vnějším světě. Naučte se druhé mít rádi, ale nemusíte přijímat a mít rádi činy druhých. Buďte lidští a soucitní, ale uvědomte si, že soucit má i druhou stranu a proto si nemusíte nechat vše líbit ve jménu soucitu. Přeji Vám k tomu hodně lásky a síly. Proste anděly a proste Boha, aby Vám pomohl, pokud se chcete vymanit z takovéhoto vztahu a věřte sobě i Bohu, aby Vám mohlo být pomoženo.

Přeji Vám krásný sluníčkový, pohodový den a mír v duši. Mám Vás ráda. Velmistryně dimenze Nulté Jana Holčová, Bohovská

 

   Ocenění

18. 6. 2016

    „Sebeocenění“ je jeden z nevyšších duchovních hodnot Vašeho života, Vaší existence. Od toho se odvíjí Vaše pocity spokojenosti, štěstí, radosti, uvolnění a klidu. Pokud se neumíte dostatečně ocenit, těžko budete spokojeni sami se sebou, natož s druhými a jen těžko budete proplouvat V životě s lehkostí. Většinou budete vidět u druhých jejich negativní hodnoty, budete je vinit ze svého neštěstí a nespokojenosti, budete plni zloby, závisti a zášti, pocitů viny, negativity a bezmocnosti. A to vše jen proto, že v podvědomí máte blok, že VY SI NEZASLOUŽÍTE TO NEJLEPŠÍ, CO VÁM ŽIVOT NABÍZÍ.

    Ani netušíte, že jste to právě VY, kdo tyto nejlepší hodnoty, kvality a sebehodnocení sami odmítají. Jste to zase Vy, kdo si ty nejnižší hodnoty, neúctu k sobě a záhy i k druhým sám „tvoří“ a přitahují. Opět jsme u základní duchovní přirozenosti: VY JSTE BOZI STVOŘITELÉ, kteří si tvoří sami sebe, svoje pocity, hodnoty, kvality, emoce. Tyto pocity nejsou nikoho jiného, jenom Vaše, a dokud je budete potlačovat a nevyzvednete je, nepřijmete, že existují, nemůžete je ani změnit ani tvořit.

    Uzavíráte se lásce, protože láska je porozumění, pochopení, soucit a odpuštění. A láska je nejvyšší hodnota bytí a existence. Pokud jí v sobě nemáte, nemůžete anebo nechcete se „ocenit ani přijmout, jako Boží bytost“, jste stále nevědomý člověk. Láska je vidění dobrého ve všem, co stvoříte. Bůh je bezpodmínečná láska a nejvyšší Pravda o tom: KDO JSTE.  On vidí vše dobré, čím jste, co děláte, protože jste Jeho výtvor, který si sám tvoří sám sebe. On ví, že k tomu potřebujete padnout, abyste pochopili, co je správné a vzpomněli si na nejvyšší pravdu: VY JSTE TO NEJCENNĚJŠÍ, CO BŮH STVOŘIL.

    Abyste si vzpomněli, že jste Bozi na nejvyšší úrovni vědomí: nadvědomí, kteří propadli kosmické hře, potřebujete padnout a jít se znovu stvořit do podoby Obrazu Božího. Rodíte se do nových těl, se starými vzpomínkami, a prožívají si vše, čím jste, dokud se jednou z této hry neproberete a neprobudíte, abyste se mohly rozhodnout, zdali chcete domů (do barda, nirvány k Bohu) odpočívat, anebo znovu padnout, a dále se pak tvořit zpět.

    Bůh (Vaše Prapodstata) Vás vidí stále jako krásné bytosti, které padli, protože potřebují vlastní zkušenost, prožitek toho, kým jsou, aby se zase jednou dostali nahoru a dokázali se znovu stvořit dle podoby Obrazu Božího. Bůh Vás má stále rád, ať jste, kým jste, nesoudí, nekritizuje, neodsuzuje, on VÍ, KDO JSTE VE SVÉ PODSTATĚ: stvoření dle Jeho podoby Obrazu Božího. On ví, že jste každý jedinečný, na své jedinečné duchovní cestě sebepoznání, a takové Vás má stále rád. Je milujícím Otcem, který má rád všechny svoje děti.

    On byl, je a bude neustále s Vámi a pomáhá Vám, ovšem za předpokladu, že k němu najdete „cestu“. Protože ON je Prapodstata Vašeho ducha (dimenze Nultá) a Prapodstata Vaší duše (dimenze První), je to Vaše „nebe, nitro, centrum“, kterému se vírou, očištěním, sebeláskou otevíráte tím, že si rozvzpomínáte na to, kým jste a prožíváte si to na nejvyšší Boží stvořené realitě. V Bibli je psáno 5,19: Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn (otevřený, probuzený člověk) nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce (Vaše Prapodstata Boží Duše a Duch). Co činí Otec, stejně činí i jeho syn (Vaše osobní duše a duch). Vždyť otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete. Jak Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn (probuzený – Buddha, Mistr) probouzí k životu ty, které chce. Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi (osobní duše a duch), aby všichni ctili Syna (duši a ducha), jako ctí Otce (Vaší Prapodstatu Boží Duše a Ducha). Kdo nemá v úctě Syna (sebe sama), nemá v úctě ani Otce (Boha Stvořitele), který ho poslal.

    Jak se proměnit a dát do harmonie Vaší Boží Prapodstaty a podstaty? Mějte se rádi a nahlížejte na sebe jako na jedinečnou, krásnou, láskyplnou a milující bytost, které všechny okolo sebe vidí, jako sama sebe. Dle Ježíše: „Milujte bližního svého, jako sami sebe“. Oceňte sami sebe, neboť láska, kterou jste a uvědomění si svého vědomí, je tou nejvyšší hodnotou existence. Vy jste tou nejvyšší hodnou existence, protože Vás Bůh stvořil dle trojjediné podoby svého Obrazu Božího.

Velmistryně dimenze Nulté Jana Holčová Bohovská

 

Křižovatky života

17. 6. 2016

    Každému se to čas od času stává, že dojde v životě na křižovatku a má se rozhodnout, kterým směrem se má vydat. Představte si, že před Vámi je několik cest a Vy si máte vybrat, kterou se dáte. Nastává otázka: „Která z nich je pro Vás nejlepší“? Všechny pohádky a mýty říkají, že nejlepší cesta je ta nejhorší a nejtrnitější. Je to trochu zkreslené, není tomu tak vždy, jen na začátku Vaší duchovní cesty. Tedy pokud se po ní vydáte, protože, jestli si vyberete cestu nevědomí a mysli, tak je jasné, že si vyberete určitě trnitou.

    Jste-li na takové křižovatce, první co je nutné, je: ROZHODNOUT SE. Tady záleží na tom, zdali jste rozhodní anebo ne. Potom je důležité, zdali se rozhodujete myslí – z podvědomí, nevědomí, anebo již ze svého duševního bytí. Každopádně je nutné se rozhodnout a určit, kým chcete být tady a teď, od čehož se bude odvíjet Vaše budoucnost. Chcete být obětí anebo bojovníkem? Chcete být svobodní anebo do konce života otroci? Chcete se mít dobře anebo do konce života být nespokojeným a nešťastným jedincem? V každém okamžiku tady a teď se rozhodujete o své budoucnosti, kterou si právě „tvoříte slovem sebeurčení“.

    Vaše rozhodnutí je rozhodujícím aktem, který odstartuje Vaši další cestu, která vede k naplnění rozhodnutí, anebo k jeho důsledkům. Vy jste „Stvořitelé“ a tímto způsobem si tvoříte sami sebe, svoji budoucnost i to, co přijde do Vašeho života, není-li to zablokováno karmou či omezením mysli. Z tohoto důvodu totiž nemůžete dostat, co chcete a nemůžete si to ani stvořit, jelikož ve Vaší mysli je nevíra a mnohdy i nedůvěra k sobě samému, ale i k druhým. Jste zablokovaní, uzavření a netvoříte, pouze jedete po stále stejných kolejích, kdy se přehrávají omezující myšlenky ze současného i minulých životů. Nevěříte v Boha, čímž se na něj nemůžete ani napojit a získat tím harmonické souznění se svojí duší a probudit svého ducha ke spolupráci na dokončení evolučního vývoje k probuzení.

    Chcete si vybrat cestu druhých lidí? Pokud nesete na svých bedrech problémy druhých lidí, neustále Vás budou dostávat dolů, jako okovy na noze. Nejste zodpovědní sami za sebe, ale přebíráte zodpovědnost za druhé, čímž se mnohé Vaše rozhodnutí mine účinkem. Projevuje se to i připoutaností, či ulpíváním na druhých lidech, čímž se Vaše cesta rovněž mine cíle. Tudy cesta ke spokojenosti, lásce, štěstí a radosti ze života nevede. Jenom k trápení, nemocem a depresím.

    Stejně tak je chybná cesta, kterou si zvolíte na základě OČEKÁVÁNÍ, že ti druzí se o Vás postarají, zajistí Vás, zabezpečí a budou ve všem odpovídat tomuto očekávání. Vložit svůj osud a život do rukou druhých znamená, netvořit si ho, jenom se nechat slepě vést, anebo se nechat vést, bez toho aniž byste vědomě tvořili své bytí a svůj vývoj. Všeobecně je OČEKÁVÁNÍ velikým blokem na duchovní cestě, neboť vše je TAKOVÉ, JAKÝM TO MÁ BÝT, jak se to přirozeně stvoří, utvoří, vyvine a to Vaše mysl nedokáže akceptovat, čímž si sami způsobujete nejedno zklamání, utrpení, krizi či pád.

    Další věc, která se vždy objeví při Vašem rozhodování nejen na duchovní cestě, je skutečnost, že vždy „je Vám nabídnuta pomoc“, v jakékoli formě. Ovšem ti nevědomí, slepí a hluší, tento fakt přehlédnou, nezachytí, minou! A mnohdy, i když je jim nabídnuta přímo, tak z nevíry, nedůvěry anebo lenosti, či jiných důvodů ji odmítnout, což má někdy až fatální důsledky. To svědčí o tom, jak důležitá je víra, sebepoznání, sebedůvěra, sebeúcta, sebejistota v zajišťování i vlastního bezpečí, ochrany, obrany i prevence před nemocemi, nehodami či depresemi.

    Za chybný výběr životní cesty jste zodpovědní jedině Vy. Nikoho z toho nemůžete vinit. A jedině na Vás záleží, zdali je to rozhodnutí v rámci sebelásky a lásky nebo za účelem ničení a ubližování, sebedestrukce. Co si stvoříte, to máte, a to i prožíváte. A správná cesta je vždy cesta víry, lásky, soucitu k sobě samému. Nestarejte se o druhé, když si to nepřejí. Nestarejte se o to, co říkají, je to jejich názor, ne Váš. Nedělejte si hlavu s tím, co nemůžete změnit. Starejte se o svoji vlastní proměnu v Boha či Bohyni Stvořitelku, aby Váš život i život celku byl láskyplný a mírumilovný. Je to návod, jak pomáhat sobě a zároveň měnit svět a jeho karmu skrze kolektivní vědomí, vyberte si svoji vlastní láskyplnou cestu. Buďte chápající, mějte porozumění, buďte tolerantní, odpouštějte, buďte soucitní, a to hlavně k sobě a skrze sebe i k druhým, stejné se Vám vrátí zpět, a to vrchovatě.

Velmistryně dimenze Nulté Jana Holčová Bohovská

Podoba Obrazu Božího

Každý z Vás jste jedním CELKEM, kterému říkáme trojjediná podoba Obrazu Božího, neboť Vy jste byli stvořeni dle „Obrazu Božího“ a tudíž jste to VY, kdo jste BOZI. V Bibli je psáno 1,26: „I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl našim obrazem podle naší podoby.“Kdo četl moji první knihu, ví, že tato podoba představuje pyramidu v energetické podobě frekvencí, vibrací a délky vln představující hmotnou, duševní a duchovní úroveň. Což znamená, že tento Váš CELEK je trojjedinou podobou Obrazu Božího skládající se z těla, duše a ducha.

    A jistě je Vám známo, že Bůh stvořil všechno, tedy celý pozemský svět i svět nebeský, je Stvořitelem a dal Vám dar, být „STVOŘITELI“, TOHO SVÉHO SVĚTA, jak vnitřního, tak vnějšího. Učinil Vás „pány nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ (Bible První Mojžíšova 1,26) To znamená, že Vy jste na nejvyšší vývojové příčce evoluce, jedině Vy jste si vědomi sami sebe a svého Božství, když ovšem dojdete na tento nejvyšší post evoluce vědomí: do nadvědomí. Jak jistě víte a vidíte, zatím tam došlo pár jedinců, což ovšem neznamená, že byste to Vy sami nedokázali také. V současnosti je k tomu příhodná doba, která tomu velice napomáhá.

    Jedině Vy sami jste STVOŘITELI, je to fakt, který není zatím lidmi akceptován. Boží podstatou je Vaše duše a záměr stvoření je ve Vašem duchu. Váš duch si zvolil tyto karmy, aby si prožil, co chce a potřebuje ke svému znovuobnovení. Obojí je jenom STAVEM VAŠEHO BYTÍ, který jste si buď sami stvořili v duchu, anebo tvoříte z duše. Je to Vaše slovo, které je tvůrčí, také myšlenka, ale ta většinou vychází z mysli a ega, takže mysl není přirozeností. Stále dokola Vám budu vysvětlovat, abyste pochopili, že jste to VY, KDO SI TVOŘÍTE SAMI SEBE I VŠE OKOLO SEBE, protože Vám Bůh dal tuto moc i sílu, ale také svobodnou vůli, s níž si můžete vybrat, co sami chcete. Chcete spát a být nevědomí? Ano, spinkejte a prožívejte si utrpení. Chcete být bdělí a být Božími dětmi – Bohy? Ano, buďte a užívejte si toto bytí už na zemi plnými doušky!

    Bohužel stále věříte, že Bůh je někde mimo Vás, nějaký dědula na nebesích, nebo co, nevím, který ovládá a řídí Váš život. Ono Vám to i vyhovuje, protože aspoň máte na koho nadávat, když se Vám stane něco nepříjemného. Ono také vinit sám sebe, je opravdu nepříjemné a nepřípustné. „Vy přeci nemůžete být Bohy a nemáte takovou moc, že?“ Je to způsobeno „nevědomostí“ zákonitostí duchovního učení, které v dnešní době je většinou zapomenuto a v kostele Vám to takto nevysvětlí. Jste Bohy, ale padlími, neboť jste si uzavřeli svého ducha a nemáte většinou ani duši, protože si ji netvoříte. A proč si ji netvoříte, protože nevíte: KDO JSTE a nejste si toho vědomi na nejvyšší úrovni Boží podstaty.        

    Podvědomě si myslíte, že jste tělo a mysl a tomu věnujete největší pozornost a péči. Přitom veškeré nemoci a utrpení vznikají právě v mysli a ve skutečnosti, že nemáte duši, nejste v lásce a netvoříte si ji. Vše se odehrává na úrovni mysli a myšlení, ega a hlavně podvědomí, takže nemůže jít o Boží podstatu, když nevíte: kdo jste, nejste v nadvědomí. Mysl věci duševního a duchovního rázu nedokáže vůbec pobrat, je to uvědomění, které je úplně mimo tuto logickou realitu, jíž nedokážete mnohdy opustit, protože se bojíte o svoje bezpečí, o materiální zajištění, o to abyste neztratili hlavně svoje ego a druhé lidi, kteří jsou s Vámi. Máte strach něco změnit, protože jdete do neznáma, do něčeho nového, Vámi neprobádaného. Nevěříte.

    A protože víra je tu důležitá, i když jde o naučení se víře, je třeba aspoň naslouchat a přijímat, a i když nevěříte, nechejte na sebe působit duchovní, láskyplná slova a vstřebávejte je. Přebírejte, z čeho máte dobrý pocit a z čeho nikoli. Přijde to úplně samo, protože přirozenost máte v sobě a cítíte pravdu, pokud Vám v tom mysl nebrání svojí omezeností, odporem, naučenými vzorci myšlení a návyky. Nakonec pochopíte, že věřit Bohu, znamená věřit sobě, že tím Bohem jste, a že být Bohem znamená tvořit si sami sebe a vše okolo sebe k obrazu svému, ve jménu lásky, míru, spokojenosti, soucitu, odpuštění a nenásilí.

    Je důležité být v harmonii s duší, která chce tvořit vše dobré a chce vidět vše dobré, protože tím JE – je to její stav bytí. Jakmile přijmete v mysli, že jste vším, tudíž jste v rovnováze, dostáváte se do harmonie mezi tělem a duší. Ať jste, čím jste, jste tím v lásce, ať děláte, cokoli, jste tím v lásce a tvoříte to s láskou, ať máte cokoliv, máte to a přijímáte s vděčností a láskou a s láskyplným záměrem ducha, který se očistí láskou a otevírá se vyšším vědomým úrovním.

Velmistryně dimenze Nulté Jana Holčová Bohovská